12.8.2014
Den jsem začal ráno ve čtyři, kdy mě vzbudil déšť. Rozhodl jsem se, že pršet brzy přestane a tak jsem se nenechal nijak zastrašit. Doladil jsem poslední věci a v sedm jsem vyrazil – nejdříve na hlavní poštu v Jindřišské, abych odeslal včas měsíční hlášení na VZP a PSSZ a pak jsem pokračoval na Vinohradskou do rozhlasu na interview k létání nad Evropou. V devět hodin – po interview - jsem už vyrazil na letiště do Příbrami, odkud jsem plánoval odlétat v 11.00 směrem na ostrov Usedom. Cestou déšť houstnul, a když jsme v deset na letiště přijeli, tak lilo a nebylo moc vidět. Po chvíli přešlapování jsem zavolal na briefing a posunul svůj letový plán o hodinu – s odletem ve 12.00. Letadlo bylo připravené a tak jsem většinu času jen urputně sledoval těžké mraky, které běžely hodně nízko nad Brdy. V poledne se ukázala v mracích slibná mezera. Z radaru jsem věděl, že na sever se počasí zlepšuje a tak jsem skočil do stroje a vyrazil. Mezera mi postačila k tomu, abych přeletěl k Berounu a podletěl prostor letiště Ruzyně a počasí se začalo opravdu zlepšovat.
Další let proběhl celkem rutinně a tak jsem za dvě a půl hodiny sedal na letišti Herringsdorf na Usedomu, který je rozdělen hranicí mezi Polsko a Německo. Usedom má velmi zajímavý půdorys s množstvím poloostrovů. Usedomu se také říká Ostrov slunce, protože je to místo s rekordním množstvím sluneční svitu v Německu – v průměru 1906 hodin ročně (v ČR takový rekord drží zřejmě Znojmo s 1715 hodinami).
Jak i název letiště naznačuje, jedním ze dvou nejdůležitější zdrojů obživy je tu rybolov. Ten druhý je turistika. Zajímavé pro nás je, že ve 12. století byl Usedom obydlený Slovany, které vyháněli Dánové a ty pak zase Němci a ty v roce 1945 z východní části ostrova vyhnali zase Poláci. Na Usedomu se nachází také známé městečko a letiště Peenemunde, kde byla německá armádní laboratoř vyvíjející trysková letadla a střely V1 a V2.
Z Herringsdorfu jsem si před letem nad studeným mořem oblékl neopren, na sedačku vedle sebe dal záchranný člun, vestu a nepromokavý vak. Pak jsem odstartoval směrem sice na Visby, ale letěl jsem nejdříve kolem pobřeží ostrova, nafilmoval a nafotil Peenemunde, ostrůvek Ruden a přeletěl nad největší německý ostrov Rujana (Rugen) s rozlohou 935 km², který byl také až do 12. století obydlený Slovany a v během třicetileté války byl několikrát v moci Albrechta z Valdštejna, takže jsem byl vlastně téměř doma.
Přeletěl jsem přístav Sassnitz odkud jezdí lodě do Švédska a pokračoval nad národní park Jasmund, ve kterém jsou také strmé křídové skály vysoké až 100 m. Ty se mi podařilo nafilmovat, přeladil jsem na dánské řízení letového provozu a vyrazil nad moře směrem k 80 km vzdálenému dánskému ostrůvku Bornholm. To už svítilo slunce na plno a já jsem měl vítr v zádech 30 km/h, takže jsem letěl nějakých 260 km/h.
Na Bornholmu jsem se nahlásil věži letiště Ronne a požádal o vyhlídkový let v 1500 stopách podél západního pobřeží ostrova. Dispečer mi vše povolil, dal mi dva nahlašovací body a já jsem mohl začít fotit a filmovat – nejdříve hlavní město Ronne, pak zříceniny hradu Hammershus a pak maják u Sandwigu. Po dalších 10 minutách jsem se dostal nad malinké souostroví Ertholmene, kde žije asi 90 lidí, ale kam prý ročně přijede až 80.000 turistů. V 17.-19. století zde byla dánská námořní základně. I z letadla bylo vidět souostroví má hodně historie a je velmi malebné.
Když jsem Ertholmene nafotil a nafilmoval, vystoupal jsem do 5500 stop a pokračoval na sever směrem ke Švédsku. Po pár minutách jsem už začal mluvit se Swedish control a po půl hodině letu jsem se dostal nad ostrůvky Utklippan s majákem a pár domky. Odsud jsem letěl dále na sever nad ostrov Oland, což je druhý největší ostrov Švédska s 25 000 obyvateli. Oland je v létě velmi populární – jezdí sem prý až půl milionu turistů. Tomu samozřejmě napomáhá 6 kilometrů dlouhý most spojující ostrov s pevninou. Most se mi podařilo dobře nafotit, pak také maják Lange Erik a už jsem se vydal směrem na Visby, hlavní městečko ostrova Gotland.
Gotland je s rozlohou 2960 km2 největší ostrov Švédska. Hlavní město Visby je na seznamu světového dědictví UNESCO – město má nejlépe zachovalé středověké opevnění ve Skandinávii – proto mám také v plánu jej při odletu ještě také nafilmovat.
Přistání na příjemném letišti Visby proběhlo bez problémů, hned jsem natankoval, přivázal letadlo, vzal si věci a vydal se na cestu do města. Na letišti už bylo trochu mrtvo a tak jsem měl radost, když jsem našel otevřenou agenturu na půjčování kol. Jedno jsem si půjčil, dal do jeho košíku svůj kufřík s kabely a nabíječkami a na nosič svou leteckou tašku s počítači, mapami a osobními věcmi. Pak jsem opatrně vyrazil do středověkého města Visby, které mohu turistům rozhodně doporučit.
Velkou část profesního života se věnoval letecké dopravě a cestovnímu ruchu. Kromě historie a sportů je jeho hlavním koníčkem sportovní létání. Více