Vyrážím na jedenáctidenní cestu nad evropskými ostrovy, tentokrát nad ostrovy Severního moře. Před sebou mám přibližně 7000 km a cca 37 hodin letu.

Druhá část létání nad evropskými ostrovy možná vypadá trochu méně spektakulárně než předchozí cesta na Kanárské ostrovy, ale při její přípravě jsem se pro ní naprosto nadchnul. Množství zajímavých míst, ostrovů a ohromný rozsah historický zajímavostí je nepřeberné a tak bude limitujícím faktorem asi jen počasí…. více

Itinerář cesty a mapa s aktuální polohou letadla. více

Tato část světa zůstává pro většinu cestovatelů pouhým snem. více

Na druhou oficiální část expedice "Evropské ostrovy z nebe", tentokrát nad ostrovy Severního moře, jsem odstartoval 16. června v 10.30 ráno. Zde je pár fotek ze startu z příbramského letiště. více

První den letu z Příbrami do Francie byl náročnější, než jsem čekal. Cesta byla v letní termice a sílícím větru hodně turbulentní, takže jsem se celou dobu letu nemohl ani napít a stále jsem si jen utahoval pásy. A můj záměr natočit francouzské zámky z nebe nevyšel, jak jsem si představoval. více

Odstartoval jsem asi v půl jedenácté a letěl nejdříve k Orleansu, kde jsem natankoval a nasadil kamery a pak jsem pokračoval přes několik zámků na Loiře směrm do St Nazaire. více

První den cesty 16.6.2014 jsem doletěl do St. Nazaíre. V letadle jsem seděl přes 7 hodin a uletěl jsem asi 1250 km. Trase vedla z Příbrami přes celkem příjemné letiště Auxerre Branches natáčel jsem trochu i zámky na Loiře.  více

Dneska ráno mě čekalo skvělé překvapení – při příjezdu na letiště právě přistávalo letadlo Beluga, které firma Airbus využívá k přepravě celý částí nově vyráběných letadel. Stačil jsem naštěstí vyndat fotoaparát a tak se mohu o pohled na přistávající monstrum s názvem po rybě, které v češtině říkáme jeseter, podělit i se čtenáři iDnes.cz. Další zkušenosti už nebyly tak příjemné – foukal silný vítr, který mi při otevření peněženky vyfoukl drahocenně velkou bankovku a já jsem se jen díval, jak si běží po ploše letiště Montoir. Už jsem se s ní v duchu loučil, ale ona naštěstí zamířila do trávy, která ji zarazila. více

Druhý den jsem vyletěl do krásného počasí směrem na letiště Dinard, kde jsem chtěl dotankovat. Krásné počasí se postupně zhoršovalo až se před Dinardem dostalo na minima. Stihl jsem ještě přistát a pak jsem tam asi 2 hodiny čekal. Po té jsem odletěl směrem na britský ostrov Jersey a cestou jsem fotil ještě krásné malé ostrůvky nedaleko francouzského pobřeží. více

17.6.2014 jsem odstartoval ze St Nazaire do Dinardu a pak na ostrov Jersey. Celkem jsem za 3 hodiny letu uletěl asi 550 km.  více

Normanské ostrovy (Channel Islands) mají zajímavou novodobou historii z doby 2. světové války: tyto ostrovy byly jako jediné území britské koruny okupovány německými vojsky. Najdeme zde těžká opevnění, podzemní nemocnici i mnoho dalších památek připomínajících toto smutné období. Ve středu ráno jsem se snažil ještě některá tato historická místa rychle navštívit. Před polednem jsem pak dorazil na letiště a chtěl odletět přes Guernsey a Alrderney kolem anglického pobřeží přímo na Scilly Isles. Naštěstí jsem o svém plánu promluvil s jedním pilotem v baru leteckého klubu (povídání s místními piloty je všude nejlepší zdroj informací, které se jinak těžko získávají), který mi vysvětlil, že Jersey není součástí EU a v Anglii proto musím na mezinárodní letiště nebo se 12 hodin napřed nahlásit, aby na letiště přistání mohl přijet pasovák a celník. Pokud to neudělám, hrozí mi v Anglii pokuta nebo uvěznění či obojí. 12 hodin jsem čekat nechtěl a tak jsem se rozhodl letět na nejbližší anglické mezinárodní letiště Exeter. Tím jsem také rozhodl, že nedoletím až na ostrov Man, ale zůstanu na Scilly Isles, protože už bych to nestihl. Obletěl jsem a nafilmoval Guernsey, Alderney i ostrov Sark. Ten je zajímavý mimo jiné tím, že je to sice vlastně větší skála s pár domy (5,5 km2obyvatel), ale na tomto ostrově jsou zaregistrovány stovky mezinárodních společností, protože zde jsou tradičně lepší daňové a registrační podmínky včetně omezené transparentnosti vlastnických vztahů k jednotlivým firmám. Možné to je mj. i proto, že Sark má vlastní parlament, vlastní fiskální zákony a je jen volně přidružený ke Guernsey. Má dokonce vlastní mezinárodní kód OSN. Místní parlament dokonce zakázal na Sarku auta i nad ostrovem přelétat a tak jsem jej fotil pouze ze strany při letu ke Guernsey. více

Jersey bylo tak zajímavé, že jsem se odtamtud dostal až v poledne. Musel jsem na mezinárodní letiště v Exeteru a odsud jsem pak pokračoval na ostrůvk Scilly na západním cípu Británie. více

18.6.2014 pro mě začal den v Jersey, odkud jsem odletěl do Exeteru a pak na St. Mary´s letiště na Isles of Scilly. Celkem jsem ten den uletěl asi 500 km v letadle jsem strávil něco přes 3 hodiny.  více

Den začal kolem čtvrté ráno, kdy jsem vstal abych odeslal fotografie do iDNES.cz. V osm hodin jsem dostal snídani, kterou jsem si vychutnal při pohledu na sluncem zalitou malou zátoku s bílou pláží a krásně modrou vodou. Scilly Isles dávají spíše pocit ostrovů Středozemního moře než malé britské výspy v Keltském moři (východní Altantský oceán). Na letiště jsem dorazil během pěti minut – to je výhoda malých ostrovů, kde je všechno blízko, nejsou tu žádné dopravní zácpy a při zdržení každý na každého počká. více

Čtvrtý den jsem letěl z ostrůvků Scilly kolem severního pobřeží Cornwallu, Bristolský záliv s ostrovem Lundi až do Swansea. Tady jsem se naobědval a pokračoval další asi tři hodiny přes Isle of Man směrem na sever až na maličké letiště Glenforsa ve Skotsku. více

19.6.2014 byl překrásný den a já jsem letěl ze St. Mary´s do Swansea a odsud pak na roztomilé skotské letiště Glenforsa. Celkem jsem strávil v letadle asi 5,5 hodiny a uletěl jsem 1100 km. 
více

Kolem osmé hodiny ráno jsem jako obvykle skončil ranní čtyřhodinovou směnu – fotky pro můj web byly uložené na Google disku, popisky fotek i poznámky z předchozího také, maily zodpovězené a tak jsem se vydal do velmi staromládeneckého domku mého nového kamaráda Davida, který má na starosti letišťátko Glenforsa. více

Pátý den jsem strávil nad Vnějšími Hebridami a vyzkoušel přistání na jediném oficiálním plážovém letišti na světě. Pak jsem se přes ostrov Skye, městečko Plockton, dvě palírny whisky a romantický hrad Eilean Donan Castle vrátil zpět do Glenforsy. více

Po klasické ranní rutině této expedice jsme s Davidem opět vyrazili pro benzin. Den předtím jsem ho prolétal asi 70 litrů, tak jsem měl opět místo na dalších 100. David mi také vybavil možnost letět na letiště ostrůvku Lamb Holm na Orknejích, které patří jeho kamarádovi. Tak jsem se alespoň vyhnul nutnosti telefonovat na letiště Kirkwall a žádal o povolení přistání (PPR). Naložil jsem věci, sedl do letadla, do databáze vložil souřadnice Lamb Holm a vyrazil směrem na Orknejské ostrovy. Letěl jsem přes Fort William, kde začíná přibližně stokilometrový Kaledonský kanál, který byl postaven na začátku 19. století pro to, aby spojil východní a západní pobřeží severního Skotska mezi Fort William a Inverness. Jeho původně plánovaná šířka 6.5 metrů byla z úsporných důvodů během stavby zmenšená na 4,6 metrů. To se ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí, protože modernější obchodní ani vojenské lodi jej pak nemohly používat. Dnes slouží Kaledonský kanál především rekreaci, protože probíhá nejkrásnějšími částmi skotské Vysočiny a jeho součástí je také pověstné jezero Loch Ness. více

Šestý den jsem vyrazil z Glenforsy a přes Fort William a Lochneské jezero jsem pokračoval až na Orknejské ostrovy, kde jsem přistál na překrásném malém soukromém letišti na ostrově Lamb Holm. Asi za hodinu jsem vyrazil na orkužní cestu kolem Orknejí, při které jsem vyfotil a nafilmoval i legendární zátoku Scapa Flow. více

21.6.2014 byl i ve Skotsku první letní den, ale počasí bylo rozpačité. Vydal jsem se dále na sever přes jezero Loch Ness na Orknejské ostrovy. Let mi trval 2 hodiny 10 minut a uletěl jsem přes 400 km.  více

V neděli ráno jsem snídal se zajímavou společností, která se sešla v B/B, kde bydlím. Asi sedmdesátiletý pán jménem Daniel z jižní Anglie, který se nabídl jako dobrovolník pro archeologické kopací práce při výzkumu keltských osídlení na Orknejských ostrovech. Nikdy archeologii nedělal, ale vždycky si to přál, takže teď je tady na 3 týdny a za ubytování a stravu klečí celý den v archeologické jámě a s příslušnými nástroji vykopává, očišťuje a třídí nálezy. Vypadá úplně spokojeně a evidentně ho jeho práce těší. Další dva lidé jsou američtí manželé také kolem sedmdesátky, kteří žijí 8 měsíců v roce v Panamě a 4 měsíce cestují po světě. Pan manžel je bývalý policista a u snídaně mě vítal pozdravem „dobré ráno“ v češtině. Je totiž předsedou sekce pro Česko, Slovensko a Ukrajinu jakési policejní asociace a několikrát už byl v Praze. Jeho paní je evidentní maniak do cestování – na každý den má velmi přesný a nabitý program věcí, které musí navštívit a když se s manželem večer vrátí, ještě bere auto a objíždí, co chce vidět sama – světlo je tu do půlnoci, takže toho může stihnout docela dost. více

Sedmý den jsem si nechal na okružní cestu nad Shetlandské ostrovy a zpět na Orkneje. Jak Orkneje, tak Shetlandy mi učarovaly - na těchto fotkách uvidíte proč. více

22.6.2014 jsem vyrazil z Orknejí na výlet do Shetland - letiště Lerwick. Obojí souostroví jsou překrásná, počasí bylo proměnlivé. V letadle jsem strávil asi 3,5 hodiny a uletěl jsem nějakých 600 km včetně obletu Shetlandských ostrovů.  více

Den mi začal už v půl třetí ráno, kdy jsem zjistil, že už neusnu. První pohled byl z okna – těžké nízké mraky, ale nepršelo. Můj obvyklý meteo optimismus mi sliboval, že mraky se do devíti ráno zvednou a budu mít na cestu krásně. Věnoval jsem se tedy všem obvyklým dalším věcem – psaní, fotkám, letovému plánu atd. a počasí považoval za vyřešené. Kolem půl osmé pak začalo mrholit a kolem osmé už zcela regulérně pršelo. více

Na osmý den jsem měl nachystaný jeden ze dvou kritických letů celé výpravy - na 3 hodiny vzdálené Faerské  ostrovy. Venkovní kamery jsem nenasazoval, protože většina cesty byla nad mořem. Udělal jsem tedy jen pár fotek, které můžete vidět zde. více

Meteo předpověď pro Farské ostrovy byla na úterý velmi dobrá a smálo se z ní sluníčko, na které jsem se kvůli plánovanému filmování a focení velmi těšil. Úterní ráno, bylo ale šedivé a ani další hodiny se to moc nezlepšovalo. Lidé, se kterými jsem mluvil, vyjadřovali ale radost, jak skvělé počasí to je – jsou totiž zvyklí na více než 280 deštivých dní v roce. Snížil jsem tedy svoje nároky a začal jsem se radovat, že mraky jsou vyšší než včera a že neprší. více

Devátý den jsem začal nezapomenutelným obletem Faerských ostrovů. Ten trval asi hodinu a půl. Pak jsem natankoval a vyrazil na druhý kritický let této cesty a to do norského Bergenu. Vše proběhlo dobře, počasí se cestou postupně vylepšovalo a tak jsem na večer mohl přistát na sluncem prozářeném bergenském letišti. více

Včera jsem nefilmoval, protože cesta byla jen nad mořem. 24. 4. jsem nejdříve obletěl Faerské ostrovy a nafilmoval překrásné záběry. Pak jsem přistál, natankoval a odletěl do Bergenu. Celkem asi 800 km a přes 4 hodiny v letadle.  více

Odlet z Bergenu byl poznamenán tím, že se jedná o velké letiště, pro které je provoz malých letadel jen přítěží a podle toho s nimi jednají. Po příchodu na letiště mě člověk z přepážky letiště odvedl ke dveřím vedoucím na rampu letiště a řekl mi, že musím stát právě na tomto přesném bodě, abych byl vidět skrz „tamhle ten průzor“ ve dveřích. Auto prý přijede za 10 minut, a když mě skrz průzor neuvidí, zase odjede. Stál jsem v naznačeném čtverečku, nehýbal a jen jsem psal sms do on-line iDNES.cz. Když jsem tam čekal již 20 minut, začal jsem ztrácet víru, že pro mě někdo přijede. Zašel jsem tedy (couvavým krokem, za stálého sledování průzoru ve dveřích) k nějaké přepážce, kde  seděla paní, která neměla nic na práci. Požádal jsem jí, jestli by mohla zavolat na přepážku letiště a říci jim o mém problému. Odmítla mě s tím, ať si tam zajdu – ta přepážka ale byla daleko a já bych cestou tam přestal plnit příkaz stát ve svém čtverečku. Paní ale byla tvrdá a tak jsem se tam nakonec vypravil. Pán z přepážky letiště zavolal zase někam pro to auto, ale řekli mu, že už tam prý byli a že tedy přijedou za 10 minut. To už jsme tam byli celkem čtyři lidé, protože přišla posádka ještě dalšího letadla. Nakonec z toho bylo celkem 50 minut, a když auto přijelo, mělo plný kufr a jen tři sedačky pro 4 lidi. Seděli jsme tam napěchovaní, naštvaní a s věcmi na klíně. Řidič se dost agresivně ptal, u kterého hangáru máme letadla. My jsme to samozřejmě neuměli odříkávat a zvláště ne v norštině, protože on nic jiného neuměl. Nakonec jsme se k letadlům dostali – o hodinu později a celkem zbytečně otrávení. více

Desátý den jsem věnoval letu nad Bergenem a přeletu nad nedaleké ledovce a fjordy. Byl to úžasně krásný, slunečný den. Doletěl jsem do Skienu a odtud jsem pak pokračoval do dánského Esbjergu. více

Ráno posledního dne cesty v Esjbergu bylo slunečné. Probudil jsem se jako obvykle kolem čtvrté, napsal poznámky z předchozího dne, stáhnul a popsal fotky, prověřil počasí na cestě, připravil a podal letový plán a v diskusi k článku o příletu do Bergenu jsem si přečetl příspěvek pana Maňase, že „člověk si musí umět sednout si k netu a nebýt lenoch“, aby neměl ty problémy, které jsem zmiňoval ve svém článku z předchozího dne. Trošku mě to zaskočilo, ale pak jsem si uvědomil, že pan Maňas nemůže vědět, že si nejsem nikdy tak úplně jistý kam a v kolik doletím. Taky, že udělat si rezervaci znamená, že se tam člověk podvědomě bude snažit dostat, což může být ve špatném počasí při mém létání velmi špatný rádce a tak že prostě rezervace ubytování raději nikdy nedělám – a vozím si spacák, kdyby to opravdu někde nevyšlo. A že i ta nejistota toho, kde a jak budu večer spát, je pro mě součástí radosti z mého stylu cestování. více

Jedenáctý den byl v této etapě poslední - ráno jsem vyletěl z Esbjergu a před Fríské ostrovy a souostroví Helgoland jsem pak pokračoval směrem na jih podél řeky Labe. Asi v půl druhé jsem pak přistál v Příbrami. více

26.6.2014 byl můj poslední den na této etapě. Odstartoval jsem v 8 hodin ráno z Esbjergu a pak přes Helgoland a Fríské ostrovy jsem bez mezipřistání doletěl do Příbrami. Celkem asi 750 km a 5 hodin letu.  více

Divukrásné ostrovy severní Evropy má za sebou, dnes Jiří Pruša přistál po devíti tisících kilometrech a čtyřiačtyřiceti hodinách ve vzduchu na mateřském letišti v Příbrami. více